Čerstvé bylinky po celý rok: sušení versus mražení
Nejčastější chybou bývá příliš suché těsto. Pokud se vám po vyválení drolí, přidejte do směsi při příštím zadělávání o polévkovou lžíci vody více. Nebo těsto během odpočinku přikryjte vlhkou utěrkou. Pozor také na příliš mnoho mouky při válování – ta se vsákne do těsta a udělá ho tuhým. Používejte jen tolik, aby se nelepilo, a přebytečnou mouku před náplní jemně smetete.
Vyválení na pomoučeném plátně je klíčový krok. Domácí mouka má hrubší frakci, takže těsto může mít tendenci se trhat. Pracujte od středu ke krajům a těsto pravidelně nadlehčujte, abyste zjistili, kde je ještě silné. Pokud se objeví díra, nepanikařte – zalepíte ji kouskem odtrženého těsta a znovu rozválíte. Tajemství je v tom, že těsto musí být tak tenké, aby přes něj šlo přečíst noviny, ale ne tak tenké, aby se trhalo při přenášení. Z domácí mouky se to povede o něco snadněji, protože je vláčnější.
Sušení ve svazku, nebo na plátně? Záleží na druhu Dřevnaté bylinky, jako je rozmarýn, tymián, šalvěj nebo oregano, svažte do malých svazků a zavěste hlavou dolů na suchém, tmavém a dobře větraném místě. Ideální je teplota kolem 20–25 °C a tma, která chrání chlorofyl před rozkladem. Měkkolisté bylinky – bazalka, petržel, kopr, máta – takto sušit nezkoušejte. Mají příliš mnoho vody a ve svazku začnou hnít. Rozložte je v jedné vrstvě na čistou utěrku, papírový ubrousek nebo sušicí síto. Pravidelně je obracejte, aby rovnoměrně proschly. Sušení v troubě při teplotě nad 40 °C nedoporučuji – zničíte tím chuť i vůni. Výjimkou je sušička s regulací teploty, kterou nastavte na maximum 35–40 °C.
Před koupí si zkontrolujte listy ze spodní strany – měly by být bez skvrn a nepravidelných povlaků. Listy s žlutým okrajem nebo bílou plísní na substrátu prozrazují, že rostlina přetrpěla přemokření. Takové kusy se už těžko zotavují. Často pomáhá vsadit na kombinaci druhů podle světelných podmínek – heterogenní truhlík vypadá lépe a rostliny si vzájemně nepřekáží, pokud mají podobné nároky. Vyvarujte se pouhého pohledu na barvu květů; místo toho se zeptejte sami sebe, zda budete schopni rostlinám zajistit přesně to, co potřebují.
Platba složenkou patří k nejspolehlivějším způsobům úhrady, ale málokdo si uvědomí, že většinu času stráveného na poště nezpůsobuje pomalá přepážka, ale špatně připravený podací lístek. Stačí drobná chyba v čísle účtu nebo chybějící variabilní symbol a úřednice musí celý formulář vrátit. Abyste se vyhnuli opakovanému stání ve frontě, naučte se vyplnit složenku tak, aby ji přepážka přijala na první pokus.
Pamatujte, že sušené bylinky postupně ztrácejí aroma. Nejlepší jsou první půl rok, maximálně rok. Proto si nedělejte zásoby na tři roky dopředu. Každou sklenici si označte druhem a datem sušení. Když pak v únoru otevřete sklenici s majoránkou, která voní jako z červencové zahrádky, víte, že jste to udělali dobře. A pokud bylinky při sušení ztratily barvu nebo začaly zapáchat, neváhejte je vyhodit – do jídla nepatří.
Nejtěžší úkol čeká na polostinném východě či západu, kde slunce svítí jen tři až pět hodin. Zde se osvědčují fuchsie, lobelky, sporýše a některé druhy petúnií. Vyžadují kompromis mezi světlem a vlhkostí: nedostatek slunce omezí kvetení, přemokření zase zahubí kořeny. Řešením je samozavlažovací truhlík s rezervoárem, který rostlinám dodává vodu postupně, nebo použití hydrogelu v substrátu. Dejte si ale pozor na to, že samozavlažovací systém nefunguje spolehlivě u všech rostlin – sukulenty a bylinky v něm trpí.
Než vyrazíte do zahradnictví, zjistěte si, kolik hodin denně na váš balkon skutečně dopadá přímé slunce. Orientace na světovou stranu nestačí – rozhoduje i zastínění sousedními domy, stromy nebo parapetem. Pokud nemáte jistotu, pozorujte balkon v několika dnech od rána do večera. Zapište si, kdy slunce začíná a kdy mizí. Podle toho pak rostliny rozdělte do tří skupin: na plné slunce, polostín a stín. Teprve poté vybírejte konkrétní druhy, protože chyba na začátku se později těžko napravuje.
Začněte správným sběrem. Sklízejte za suchého dopoledne, jakmile oschne rosa. V té době mají bylinky nejvyšší obsah silic. Vyhněte se sběru po dešti nebo za velkého vedra – listy pak obsahují více vody a hrozí plíseň. Řežte celé stonky, ne jednotlivé lístky. Po sklizni bylinky krátce properte ve studené vodě a důkladně osušte. Pokud spěcháte, použijte odstředivku na salát, ale pozor na křehké lístky, jako je bazalka nebo koriandr.
Nejčastější chyba bývá uskladnění nedosušených bylinek. Zkontrolujte, zda se stonky snadno lámou a listy šustí. Pokud mají sebemenší pružnost, ještě nejsou hotové. Jakmile je dáte do sklenice, zbytek vlhkosti způsobí plíseň, a celá dávka putuje do koše. Druhý častý problém je skladování na světle. Silice se na světle rychle rozkládají, proto bylinky uchovávejte v tmavých sklenicích nebo v uzavřené skříňce. Ideální jsou vzduchotěsné nádoby, nejlépe skleněné – plast snadno absorbuje pachy a nechá aroma unikat.